Přeskočit na hlavní obsah

Jaro je tu a s ním můj velký posun v životě.


Zdravím moje čtenářstvo.

Jaro je tu a s ním konečně teplo a dlouho očekávané sluníčko, počasí lákající ke koupání, ale hlavně k dlouhým procházkám a trávení času venku.

Možná si vzpomínáte, jak jsem říkala, že odcházím na terapeutickou léčbu. Inu, zpětně můžu říci, že to bylo správné rozhodnutí, protože je mi lépe … mluvit o svých emocích je totiž velmi důležité, a to se mi daří.

S přibývajícím časem stráveným čekáním na další části tranzice, mám však pocit, že mi cosi utíká. Tak moc bych chtěla, aby toto období už bylo za mnou a dělám pro to vše, co můžu, nicméně jsem stále nucena být házena do mužské role. Spousta lidí jednoduše naše utrpení nechápe ,protože si to neumí představit, a proto nabývají dojmu, že věci, co chceme, jsou jen jakési „blbosti“,  i když se často jedná o věci, které nám náš život mohou usnadnit mnohonásobně.

Stále jsme však pro většinu populace něco tak neskutečně exotického, že působíme jen jako nevychované děti a nikoliv jako přírodou znevýhodnění lidé.

Hold ,co oči nevidí, to pro většinu lidí srdce nebolí, a proto je mimořádně důležité o tranzici mluvit.

Ale zpátky ke mně, i když mi poslední dny náš boj hodně připomínají, musím skutečně říct, že mám radost z toho, že i tahle cesta má cíl, který sice na rozdíl od běžných cílů není tak na dosah ruky, ale alespoň jsem se naučila slavit i ty menší cíle, třeba můj nový rodný list bez zmínky o mém starém jménu či novou občanku.

Konečně se nemusím stydět za svoje jméno ani za svojí virtuální vizitku či za odeslané e-maily a i představovaní je daleko snazší než dříve, protože již to nemusím vysvětlovat, ale jsem prostě Jiřka nebo Georgia.

Dostáváme se k poslední části mého dnešního článku a to jsou holky.
Jsem lesba jako prase, na ženský bych dokázala koukat bez přestání pořád a když už teď konečně můžu na sebe vzít ty šaty či sukni a plně si užívat … kéž by moje láska nebyla tak daleko.

Tak si užívejte jaro a myslete na to, jak krásné okolí máte okolo sebe, ať už v podobě lidí či přírody.




(Jiřka) Georgia Hejduk
Autorka Blogu

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tranzice na veřejnosti

Vážené čtenářstvo.
Tak máme po Prague Pride a zatímco Praha se pomalu vrací do normálního neduhového a neteplého režimu, my si užíváme zbytek končících prázdnin.
Mezi nejsilnější zážitky z Prague Pride bylo určitě setkání s lidmi, které jsem neznala jménem, ale kteří četli můj blog.
To mi připomnělo téma, které jsem už dlouho na blogu chtěla rozvést. Téma Tranzice na veřejnosti.
Proč to dělám(e)
Každý má svoje důvody, někdo má prostě talent dělat audiovizuální či psaný obsah, další si třeba libují ve slávě, kterou jim tato činnost vynese. Někteří, a dovolím si říct mnoho z nás, chtějí prostě jen přinést svůj pohled na tranzici a usnadnit tak široké veřejnosti přístup k trans lidem.
Já osobně jsem si blog založila, abych pomohla šířit trans osvětu a zaznamenala svůj pohled na celý proces. Hlavním posláním blogu je vytvořit příběh, který by ostatním trans lidem dodal odvahu  jít a pokračovat po jejich cestě.
Myslím si, že kvalitní trans obsah v Česku je, ale je ho opravdu zoufale málo. Navíc s…

1 Rok v Tranzici ( co se změnilo, jaké jsou výzvy, co mě čeká)

Nazdar Čtenářstvo
A je to tady ... přesně před rokem, jsem začala řešit, respektive jsem udělala, coming out. A v tomto článku jsem se tak rozhodla shrnout, co se v tomto roce událo a čím se tento rok vyznačoval, co se změnilo, na co jsem přišla a jaké přede mnou stojí výzvy.
Holky jsou empatičtější a více mě přijímají. Kluci jsou spíše skeptici. Neplatí to pro všechny, nicméně holky mají tendenci přijímat více, že se stáváte jednou z nich. Ono drtivá většina podpory od lidí, kteří trans nejsou (ti, co jsou, nepočítám, protože přijímají bez ohledu na gender.)  jsem dostala z holčičí strany. Možná je to trošičku nespravedlivé, protože bych se ani nedopočítala nabídek na kupování všelijakých ženských věcí. Taky je to možná tím, že jsem se tím definitivně vzdala veškeré mužské vazby, která ve mě byla.
Nemohu říci, že jsem 100 procentní žena, ale rozhodně se mi daří tuto část probouzet a tím, že trávím již skoro všechen čas v ženské společnosti, nebo ve společnosti trans lidí.
Psychiatrie …

Duševní zdraví vs Tranzice, aneb když nemůžete dobře vybrat

Milí čtenáři,

tranzice není nic jednoduchého, o tom vás přesvědčí snad každý transgender člověk, se kterým kdy budete mluvit. Je to běhání po doktorech, strach z převlékání, vynucená vyoutování, když se někdo na záchodech zeptá, zda jste špatně neodbočil/a, za špatným pohlavním znaménkem.

A přesto, že se na poli zdravotníctví podařilo v posledních letech dosáhnout značného zlepšení, stále se setkáváme s označením, se kterým né každý souhlasí, a to je "duševně nemocný".

Já nechci tvrdit, zda transsexualita je či není duševní nemoc, jednak na to nemám vzdělání a jednak je dané téma daleko komplikovanější, než aby se dalo zodpovědět jednoduše, jako otázka typu vyneseš koš či dojdeš na nákup.

Sice o sobě již delší dobu vím, že jsem trans, ale ještě déle o sobě vím, že jsem jiná nebo taky duševně nemocná. Jak jsem již dříve řekla, mám diagnostikované ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), což znamená, že jsem velice impulzivní, neřízená střela, která navíc nedokáže udrž…