Jak se stávám ženou

Vážené čtenářstvo, Tak jsme společně došli na konec mojí cesty. Mám za sebou operaci, prošla jsem úspěšně všechny úskalí cesty transgender ženy v České republice. Jak jsem zmínila již ve svém statusu na FB, tak se jednalo o dlouhou a trnitou cestu, kterou jsem však dokázala překonat a stát se ženou. Ještě, než to celé uzávěru,  mi nejprve dovolte  poděkovat lidem co mi tuto cestu pomohli dokončit. Zaprvé bych chtěla poděkovat mým rodičům, kteří v tom celém procesu byli se mnou od začátku do konce a vždy se snažili o maximální jednoduchost. Chápu, že pro ně přeměna z Jiřího Hejduka na Georgii Hejdukovou byla náročná, ale zvládli to naprosto skvěle. Stejné poděkování patří i mým sourozencům: Nelče, Terezce, Ondrovi. Dále mojí macešce Janě, strýci Michalovi a tetě Dádě a všem ostatním členům mojí rozsáhlé rodiny od kterých jsem vždy měla podporu. Další obrovské poděkování patří mojí sexuoložce Hance, která vždy dělala pro moji tranzici maximum. Děkuji také všem ostatním special

Vážené čtenářstvo, Konečně nadešla ta chvíle, kdy se i já dočkám ženského pohlavního orgánu. Dostala jsem po korona-virové krizi datum 26.5.2020. Popíšu Vám teď proces operace den po dni. Den – 1 V 11 hodin dorážím do nemocnice. Tentokrát u vchodu dostanu správné oslovení. Následují běžné přijímací procedury. Ve 12 hodin začínám pít Fortrans se kterým skončím k šesté hodině. Během té doby si popovídám s anesteziologem a oholím si prostor kolem rozkroku. V 8 večer dostanu svoje léky a jdu spát. Den Go Začínám opět kolem třetí hodiny ráno. V 5:30 přichází budíček, měření tlaku a teploty. Převlékám se po umytí do andělíčka. Také zapíjím oblbovací lék posledním douškem vody. V 8:30 vypínám počítač a balím si věci na JIP. V 9:00 mě čeká vytoužený odvoz na sál, kde čekáme asi 10 minut. Krátce po zapojení kanyly a napíchnutí infuze usínám. Probouzím se ve 13:30 … Už při prvním momentu srdíčko zaplesá. Jsem na JIP a cítím bolest. Hurá, povedlo se. Moje radost se ještě znásobí po v

Konečně jsem se po skoro třech letech tranzice dočkala a mohla jsem nastoupit na operaci do Motola. V tomto blogu vám události z motolské nemocnice popíšu den po dni. Upozorňuji předem, že se operace nepovedla a pokud chcete vidět skutečnou podobu, budete si muset počkat.  Den Go – 1 Do Motola přicházím po vydatné snídani před 9. hodinou. Sestřička na urologické ambulanci se opravdu velmi sekne v oslovení a za svůj omyl se neomluví (což mě štve daleko více) Následuje odběr krve a poté odchod na oddělení do patra -2.  Zde jsem již oslovena a celou dobu oslovována naprosto korektně. Jsem seznámena s následky a s předoperační přípravou. Po poledni (nesmím od příjmu jíst) začíná můj souboj s FORtrans, který trvá až do 9 hodin do večera. Chutná to jako mrkev smíchaná se slanou vodou. Nakonec vypiji něco pod 4 litry. Odpoledne mluvím s anestezioložkou. Kolem čtvrté přichází holící procedura, kdy jsem odvedena do lázně pacientů a strojkem holím genitál. Nejprve sama a poté s asistenc