Jak se stávám ženou

Vážení čtenáři Pomalu se dostávám až na samý konec mé cesty. V lednu mě čeká předoperační vyšetření a na začátku února operace. Nyní vám něco povím, jaká byla a je moje současná příprava na operaci. Jak jsem se zmínila v minulém článku, v září jsem úspěšně absolvovala speciální komisi, která posuzuje změnu pohlaví.  Komise není nic hrůzostrašného a jde především o administrativní úkon. Po té co komisi absolvujete vám sice řeknou, jak jste dopadli, nicméně na písemné rozhodnutí si musíte ještě chvíli počkat. Až se vám konečné rozhodnutí dostane do ruky, musíte učinit jedno velice důležité rozhodnutí. V ČR jsou dva doktoři kteří tento typ operace provádějí, a to MUDr. Jarolím v Praze a MUDr. Vřeský v Ostravě. Zdánlivě jednoduchá volba ovšem není zas tak jednoduchá. Volíte nejen mezi dvěma různými městy, ale také dvěma různými způsoby operace. Samozřejmě je objektivně velice těžké porovnat, který způsob je lepší, jelikož žádná osoba nemůže absolvovat oba zákroky a každému

Vážené čtenářstvo, Jak ti co čtou moje facebookové stránky, tak ví, že jsem úspěšně dostala povolení k operaci pohlaví od speciální komise Ministerstva zdravotnictví. Nyní vám povím, jak celá komise probíhala a co všechno jsem ke komisi musela doložit, řeknu vám také jak celá věc probíhala a  kolik to zabralo času. Z počátku vám řeknu nějaké základy, jsou totiž nějaké podmínky, které musí žadatel splnit, jinak bude jeho žádost zamítnuta. První takovou podmínkou je aby neexistovalo manželství, protože dle našeho zákona není svazek muže a ženy manželství a proto by při změně pohlaví musel tento svazek zaniknout. Další podmínkou je 1 rok v takzvaném Real life testu, neboli plně v roli pohlaví do, kterého chcete zákrok provést. Tato podmínka je za účelem, aby si člověk vyzkoušel zda mu role skutečně vyhovuje a zda se v této roli cítí komfortně, samozřejmě s přihlédnutím, že může docházet k připadanému ne úplnému přijetí ze strany okolí. Také musela přecházet alepsoň 1 rok hormonální

Vážené čtenářstvo, Dnes vám popíšu jednu z procedur, která je nutnou a mnohdy několikrát opakovanou součástí procesu změny pohlaví, a to je vyšetření a následné kontroly u psychologa. Je to běžná, minimálně jednou, ale pro některé i dvakrát opakovaná kontrola, která po většinou nezabere více než hodinu a pokud jde vše bez komplikací, jde do jisté míry o formalitu. Především bych ráda řekla, že budu popisovat svoje zkušenost, a nikoliv zkušenosti všech trans* lidí. Tak tedy, k psychologovi se poprvé dostanete poměrně brzo, je to totiž právě on, kdo oficiálně dle práva potvrzuje diagnózu transsexuality. A tudíž je jakýmsi klíčem k ke všemu ostatnímu, jako jsou hormony či pokud chcete, jakákoliv operace, a tudíž v českém kontextu i úřední změna pohlaví. (S tímto konceptem nesouhlasím, ale operuji s tím, co tu v ČR máme.) Vyšetření obvykle je rozděleno do několika fází, za prvé stručně shrnete váš problém, a pan doktor se vás bude doptávat na různé otázky, ohledně sexuálníc

Opět bilancujeme. Moje tranzice totiž trvá už dva roky. A co se vlastně od posledního roku změnilo? No hodně věcí, asi největší dosaženou změnou byly hormony, které mi zajistily, že už konečně alespoň trošku vypadám jako žena. K těm jsem se dostala již v srpnu minulého roku, takzvaný real life test, což znamená, že v ženské roli žiji. S tím jsem již začala přibližně o dva měsíce dříve. Velká změna nastala také v mém životě, kdy jsem začla vypomáhat České pirátské straně s volební kampaní. Bylo to vskutku zajímavé léto, které jsem kvůli odchodu z Kaleidoskopu měla téměř bez programu, a díky Pirátům jsem ho najednou měla plné volební kampaně, což bylo skvělé pro mou sociální fobii, která se díky tomu výrazně snížila.  Další událostí byl můj již druhý pokus studovat střední školu, a tentokrát se mi podařilo úspěšně dokončit první ročník bez větší újmy, kombinace hraniční poruchy osobnosti a změny pohlaví holt úplně přívětivá pro mé spolužáky nebyla a není a je otázka zda mě vůbec

Zdravím čtenářstvo, Poslední dobou je tranzice stále větší téma ve společnosti, stalo se tak, že během probírání tématu manželství pro všechny se ve sněmovně vyjadřovali někteří poslanci i k tématice transgender lidí. Stále více se v této zdlouhavé a pro mnohé z nás vyhrocené a zbytečné diskusi o ideologiích či definicích ztrácí jeden podstatný fakt: Tranzice není žádná ideologie. Trans lidé jsou lidé, kteří mají skutečné příběhy a řeší velmi často právě problémy s přijetím okolí, s tím, že nemohou sehnat bydlení, s tím, že nemohou sehnat práci s tím, že když se svěří, tak budou mít problémy ve škole či jim v práci neprodlouží smlouvu. Diskuse o tom, že tranzice je ideologií levice pouvažuji osobně za absurdní, problematika transsexuality i nebinárních lidí je několikanásobně vědecky potvrzená a snaha tuto problematiku dávat na úroveň čistě politicko-sociální je vůči těmto lidem značně netolerantní a dovolím si říct, že i docela hloupé. Problém je, že podobně jako při p

Vážené čtenářstvo, Dnes bych ráda otevřela další kapitolu, která mi zpočátku přišla v celé tranzici velmi nedůležitá, avšak poté co se všechny mé tělesné změny začaly dít, jsem tomuto tématu začala věnovat čím dál větší pozornost až nyní a to je v tranzici problematika lidského hlasu. Z počátku to totiž upřímně není, co vás napadne, vždycky řešíte jako první vzhled (alespoň u mne tomu tak bylo). To, jak budete vypadat, vizuální passing, je totiž pro mne osobně důležitější, protože vlastní hlas už jsem si tak nějak zvykla že je hluboký. Za prvé je potřeba říci že hlas se na hormonech mění pouze klukům, estradiol totiž nezvyšuje hlas, ale testosteron ho snižuje, takže v oblasti hlasu to mají kluci o něco lehčí a jinde to zase mají lehčí holky. Časem jsem však začala rozdíly vnímat asi nejvíce během telefonování, kdy někdy lidé měli i přes představení problém věřit že jsem to skutečně já, přestože mě nikdy v životě neslyšeli, což začalo být velkým problémem, i když já nejsem

Foto: od Anemone123 z Pixabay Vážené čtenářstvo Tenhle blog jsem chtěla napsat už dlouho, ale vždy mě od toho něco drželo dál, nevím zda to byla veliká protichůdnost k osobě kterou se snažím prezentovat jako Jiřku na veřejnosti, či čistě o to že pocity které vám zde popíšu jsou velice, ale velice intimní, avšak i přes toto bych s vámi tyto pocity chtěla sdílet.

Vážené čtenářstvo Jak jste možná zaznamenali, poslední dobou jsem měla mnoho mediálních výstupů v různých celostátních médiích, jednou z oněch výstupů byl i pořad Střepiny na TV Nova, reportáž mimo jiné, kromě otázky hrazení operací z veřejného zdravotního pojištění, která je poměrně jednoznačná, tak zde byla nastolena otázka, zda by děti od 15 let mohly rozhodnout o změně pohlaví bez rodičů. Nechci, aby se mé dítě změnilo Relativně značné množství rodičů si z dětí dělá jejich lepší vizi jejich sama, chtějí například aby jejich děti byly lepší než v oni v tom, co jim nešlo a aby dělaly sporty, které oni sami dělat nemohly, a to se bohužel dost často týká i pohlaví, rodiče se neradi vzdávají toho pocitu, že jejich dítě je holka/kluk a u některých z nich tento pocit zůstane i po celém procesu tranzice. A někteří rodiče nezletilých dětí dokonce v procesu tranzice aktivně brání a blokuje všechny možné změny jak úřední, tak lékařské, v 15 letech je přitom dítě již dostatečně dospěl

Vážené čtenářstvo Problematika sexuální orientace v tranzici je důležitá, je to totiž sice něco, co vědecky s genderovou identitou vůbec nesouvisí, avšak často bývá předmětem diskuzí a je důležité i pro samotné trans lidi, není tajemstvím, že trans člověk má často dva coming outy, jeden se sexuální orientací a druhý s genderovou.  V mém konkrétním případě však tento fakt pravdivý nebyl, já jsem vždy byla na holky a byla jsem do některých z nich opravdu hodně platonicky zamilovaná, nikdy jsem nechtěla sex, ale holky se mi vzhledem líbily jako kdybych v tomto hledisku byla úplně normální. Odpor k mužskému tělu Samozřejmě nevím, zda můj odpor k mužskému pohlaví byl částečně poháněn šikanou, kterou jsem si prošla hlavně od chlapců a pravděpodobně to tak je, pozoruji to zejména na veřejnosti, kde se snažím mužskému pohlaví vyhýbat, jako bych se intuitivně bála že mi ublíží, protože to tak bylo vždycky. Není pravdou, že bych nedokázala mít vztah s muži. S tímhle mi hodně pomohla

Psychiatrická léčebna Bohnice Vážené čtenářstvo Jak jsem slíbila na své facebookové stránce, popovídáme si o tom, jak jsem se dostala z hospitalizace v krizovém centru RIAPS do Bohnic na akutní oddělení 26. Jak se stalo, že jsem i přes veškerou motivaci a podporu ze strany kamarádů opět skončila v psychiatrické léčebně. Už jsem se svěřila na svém blogu s tím, že mám hraniční poruchu osobnosti. Nuže v RIAPSU mi tato diagnóza byla dána oficiálně, ona obávána F 63.0 Emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu. Když jsem toto zmínila minule, objevily se tu názory, že nemohu mít poruchu osobnosti, protože jsem trans, anebo že nemohu být trans a neměla by mi mít povolena tranzice, když mám poruchu osobnosti, toto bych ráda označila za mýtus, protože transsexualita je na rozdíl od hraniční poruchy osobnosti vrozená, zatímco HPO vzniká v období kolem tří let. Lidé s HPO mají většinou od narození sklony k většímu emočnímu cítění a tudíž jsou na emoce a obecně na prož

Vážené čtenářstvo Vím, že by jste asi očekávali nějaký trans obsah, ovšem to dneska nebude. Je to přesně rok a čtyři dny co můj blog získal svůj první historický post. Za tu dobu, se tady vystřídalo několik korektorů, blog si přečetlo více než 12 000 lidí sdílely hos instituce jako je Transparent z.s,  nebo EduIn, nebo Aktuality LGBT. Já to vždycky dělala zadarmo a s náklady jenom časovými a to jsem se s rokem za zády rozhodla změnit svou investicí do zakoupení domény www.jaksestavamzenou.cz a zároveň založení našeho emailu @jaksestavamzenou.cz. Ano nezdá se to jako velká investice, je to hlavně z důvodu, že jsem na Bloggeru spokojená a odpovídá to mým potřebám i kvalitám. Kam příští rok ? Především bych ráda pořádně zpropagovala svůj instagram @jaksestavamzenou, který má v současné době jen asi 60 sledujících, dále pak facebook, twitter a hlavně ten blog. Mým cílem je především produkovat kvalitní obsah, proto i nadále budu využívat služeb mých korektorů, kteří svou prá