Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Před tranzicí mě oblečení nezajímalo, teď se v něm vyžívám

Zdravím mé čtenářstvo,
dneska bych chtěla psát o tématu, které je snad většině holkám blízké - nakupování. Čeká nás to všechny, ať už důvodu opotřebení starého oblečení, nebo prostě chceme vypadat, že na sobě nenosíme jen hadry.
Když jsem ještě žila svůj klučičí život, oblečení mě nezajímalo. Dokonce mě moje matka musela nutit chodit ho nakupovat, prostě mě to nepřitahovalo. Byla to taková nudná životní výplň. Po mém coming outu jsem si dlouho netroufala s oblečením nic měnit, protože jsem asi vnitřně cítila, že nemám nárok. A kromě toho, jak již bylo zmíněno, řešila jsem nejrůznější problémy v životě a na oblečení tak nebyl čas.
Můj první čistě ženský samostatný nákup tak proběhl na Zličíně, už ani nevím, co jsem tam tehdy nakupovala. Ale pamatuji si, jak jsem pak psala na Facebook radostný status, že konečně nakupuji jako holka. Byl to krásný den. Další pomyslnou stopou bylo spodní prádlo, tehdy mi už musela vypomoct Jax (moje kamarádka), která se mnou zašla do H&M a dodala mi …
Nejnovější příspěvky

Jak jsem byla vyštípána ze střední školy?

Vážené čtenářstvo,

možná si někteří z vás pamatují na to, jak jsem zmiňovala, že důvod mého nástupu do prvního ročníku v 18 letech byla šikana na předchozí škole a nepřijetí od spolužáků.  Není to úplný a dokonalý obrázek, věcí tam bylo daleko více a nakonec to eskalovalo do neuvěřitelných rozměrů. Pojďme se tedy vrátit do roku 2016 do 1. září na Prosecké výšiny, kde můj příběh začal.
Chci vás varovat, že se jedná o mimořádně toxický článek.
Prvního září 2016 jsem šla na SSŠVT, prázdniny byly krásné a já se velmi těšila na školu, střední školu pro ajťáky, můj tehdejší sen. Opět jsem byla ochotná dát 9 let šikany za sebe a jít s čistým vědomím dál. Velice jsem doufala, že dostanu rozumnou a hodnou třídu a že si konečně ty 4 roky užiji.

Na základce jsem si zažila vše od kyberšikany přes fyzickou šikanu po pronásledování či psychický nátlak. Byla jsem z toho nešťastná a upadla jsem do závislosti na počítačových hrách. Neměla jsem kvůli šikaně moc kamarádů, protože jsem se kvůli bolesti mu…

Ve škole

Vážené čtenářstvo
Máme po volbách a já si mohu konečně vydechnout, kampaň je u konce a já mám konečně čas na všechny svoje relaxační aktivity, není velkým tajemstvím, že mě to všechno velmi vyčerpalo, ale vlastně jsem na sebe hrozně hrdá. Skutečně jsem totiž v životě uklidila natolik, že nemám žádné pochybnosti. Dosáhla jsem toho díky tvrdé práci a podpory mých kamarádů, Díky.
Incident, který se stal ve škole, mě vlastně hrozně posílil, protože to jednak natvrdo potvrdilo, že lidé ze školní administrativy sice někdy jednají zbrkle a dělají chyby, ale jsou rozumní a mají zkušenosti, které jsou nedocenitelné. A i přes to, že moje situace je poněkud specifická, tak řešení je velmi profesionální a uspokojivé.

Pro ty, co nečtou můj facebook zopakuji: Byla jsem vyhozena z dívčí šatny, následně jsem o té situaci jednala a došlo k dohodě. Do toho všeho jsem se z toho ve škole zhroutila a utekla jsem s vědomím vyučujících domů se slzami v očích.
Druhou pozitivní rovinou ze školy je to, že j…

Zpátky do školy

Vážené Čtenářstvo.
Srpen nám skončil, máme tu září a s ním nám samozřejmě přichází nové výzvy a nové překážky.
Začala mi škola, s velkým štěstím mohu říci, že studuji, a jsem nadšená ještě více, že moji drazí spolužáci moji tranzici neberou jako velkou věc. Po 11 letech tak mám možná konečně kolektiv, který mě bude brát takovou, jaká jsem, a ne jako do koše patřící odpad.
Zajímavý byl Adaptační kurz, pro mne první po dlouhé době. Bylo to pro mě tudíž velmi zvláštní, většina se mnou sdílejících spolužáků byla životem nepolíbená a jejich zkušenosti se omezovaly na studium a školní zážitky. Pro mne, jako člověka co má za sebou psychiatrickou léčebnu a úřad práce či terapeutickou komunitu, byl na adapťák velmi náročný, protože nemám s 15 letými moc společných témat, vlastně ani moc nevím, co současní 15 letí řeší. Či vůbec co 15 letí řeší, jsou plní povídání o láskách a jiných lidech. Moje politická kariéra mne od nich spíše oddaluje, rozeznávají Pirátskou stranu, ale to je tak vše.
P…

Tranzice na veřejnosti

Vážené čtenářstvo.
Tak máme po Prague Pride a zatímco Praha se pomalu vrací do normálního neduhového a neteplého režimu, my si užíváme zbytek končících prázdnin.
Mezi nejsilnější zážitky z Prague Pride bylo určitě setkání s lidmi, které jsem neznala jménem, ale kteří četli můj blog.
To mi připomnělo téma, které jsem už dlouho na blogu chtěla rozvést. Téma Tranzice na veřejnosti.
Proč to dělám(e)
Každý má svoje důvody, někdo má prostě talent dělat audiovizuální či psaný obsah, další si třeba libují ve slávě, kterou jim tato činnost vynese. Někteří, a dovolím si říct mnoho z nás, chtějí prostě jen přinést svůj pohled na tranzici a usnadnit tak široké veřejnosti přístup k trans lidem.
Já osobně jsem si blog založila, abych pomohla šířit trans osvětu a zaznamenala svůj pohled na celý proces. Hlavním posláním blogu je vytvořit příběh, který by ostatním trans lidem dodal odvahu  jít a pokračovat po jejich cestě.
Myslím si, že kvalitní trans obsah v Česku je, ale je ho opravdu zoufale málo. Navíc s…

Prázdniny a nové naděje.

Vážené čtenářstvo, Doufám, že si užíváte léto. Aktuálně jsou sice na většině území Evropy tropická vedra, nicméně si můžeme užívat alespoň teplé noci a krásné dlouhé večery. V posledním článku, který byl vydán na konci června, jsem se vyjádřila ke dvěma letům v tranzici. Proč jsem od té doby nic nenapsala? Jednoduché! Chci si upřímně užít prázdniny, protože jsem po dlouhé době šťastná a daří se mi naplňovat moje přání i tužby, ať už jde o kandidaturu do zastupitelstva Prahy 6 nebo o přípravu na festival Prague Pride. Ale! Hlavně se mi podařilo projít interním vyšetřením, psychologickým vyšetřením a dokonce i endokrinologickým vyšetřením. A přesto, že z posledního jmenovaného ještě nemám krevní výsledky, mohu nyní na 99 % říci, že hormony mít budu. Ano, to co se tak dlouho zdálo natolik vzdálené, je nyní v půlce prázdnin blíž, než začátek školního roku. Co se týče školy, 1. září nastupuju na střední a moc se tam těším. Budu mít nejspíše skvělé spolužačky i spolužáky, což by bylo p…

1 Rok v Tranzici ( co se změnilo, jaké jsou výzvy, co mě čeká)

Nazdar Čtenářstvo
A je to tady ... přesně před rokem, jsem začala řešit, respektive jsem udělala, coming out. A v tomto článku jsem se tak rozhodla shrnout, co se v tomto roce událo a čím se tento rok vyznačoval, co se změnilo, na co jsem přišla a jaké přede mnou stojí výzvy.
Holky jsou empatičtější a více mě přijímají. Kluci jsou spíše skeptici. Neplatí to pro všechny, nicméně holky mají tendenci přijímat více, že se stáváte jednou z nich. Ono drtivá většina podpory od lidí, kteří trans nejsou (ti, co jsou, nepočítám, protože přijímají bez ohledu na gender.)  jsem dostala z holčičí strany. Možná je to trošičku nespravedlivé, protože bych se ani nedopočítala nabídek na kupování všelijakých ženských věcí. Taky je to možná tím, že jsem se tím definitivně vzdala veškeré mužské vazby, která ve mě byla.
Nemohu říci, že jsem 100 procentní žena, ale rozhodně se mi daří tuto část probouzet a tím, že trávím již skoro všechen čas v ženské společnosti, nebo ve společnosti trans lidí.
Psychiatrie …