Operace
Vážené čtenářstvo,
Konečně nadešla
ta chvíle, kdy se i já dočkám ženského pohlavního orgánu. Dostala jsem po
korona-virové krizi datum 26.5.2020. Popíšu Vám teď proces operace den po dni.
Den – 1
V 11 hodin
dorážím do nemocnice. Tentokrát u vchodu dostanu správné oslovení. Následují
běžné přijímací procedury. Ve 12 hodin začínám pít Fortrans se kterým skončím
k šesté hodině. Během té doby si popovídám s anesteziologem a oholím
si prostor kolem rozkroku. V 8 večer dostanu svoje léky a jdu spát.
Den Go
Začínám opět
kolem třetí hodiny ráno. V 5:30 přichází budíček, měření tlaku a teploty.
Převlékám se po umytí do andělíčka. Také zapíjím oblbovací lék posledním
douškem vody. V 8:30 vypínám počítač a balím si věci na JIP. V 9:00
mě čeká vytoužený odvoz na sál, kde čekáme asi 10 minut. Krátce po zapojení kanyly
a napíchnutí infuze usínám.
Probouzím se ve
13:30 … Už při prvním momentu srdíčko zaplesá. Jsem na JIP a cítím bolest.
Hurá, povedlo se. Moje radost se ještě znásobí po všech nutných telefonátech, kdy
poprvé mluvím s lékařem. Vše proběhlo standardně a bez komplikací. Zbytek dne
trávím pod relativně silnými léky tlumícími bolest na JIP a stejně tak i noc.
Většinu času poslouchám písničky, odpovídám na telefonu nebo spím.
Den 1
Ráno přichází
mycí procedura, která je kvůli bolesti obtížná. Brzy po ní mě však odváží
z JIP na standardní oddělení. Zde vytahuji notebook a snažím se krátit si
čas na něm. Zbytek dne probíhá velice klidně a odpoledne mám návštěvu. Dokonce
začínám i trošku dělat nějakou práci, nicméně jsem hodně unavená a občas padám
do mikrospánku. Trčí ze mě dvě hadičky, z čehož jedna odvádí krev a druhá
slouží k odvádění moči. Bolí to hodně, nicméně se mi daří relativně normálně
spát. Jím v podstatě jen polévky.
Den 2
Druhý den strávím
podobně jako ten první v posteli. Už tolik nespím a snažím se dělat
školu a práci. Celý den jím polévky a neustále ze mě teče krev, takže musím
furt převlékat podložky a v podstatě skoro celou postel. Vzhledem k tomu,
že se ovšem z postele nezvednu tak mi při každém převlékání musí asistovat
personál.
Den 3
Ráno přichází velká vizita. Rozhodne se, že dnes se mi sundá zábal omotaný kolem nového orgánu. Toto se stane krátce před polednem. Nález je normální, nicméně pravá část je hodně oteklá. Zároveň se zbavím hadičky na krev. Následně se pokusím vstát, což vede k tomu, že na místě zkolabuji a mířím zpět do postele. Druhý pokus už dopadne lépe a podaří se mi úspěšně osprchovat (hurá). Večer dělám svou první dilataci. S výsledkem jsem spokojená. Následně se uložím ke spánku a pořádně se vyspím.
Den 4
Sobota probíhá velice poklidně. Nicméně odpoledne mě začíná bolet hlava, a tak jdu spát. Teplotu naštěstí nemám. Ležení v posteli je přerušováno pravidelnými dilatacemi. Ráno navíc dostávám zprávu, že bych druhý mohla jít domů, což by bylo super. Čas utíká docela rychle. Konečně také dostávám normální stravu.
Den 5
Ráno mě čeká odběr
krve. Dopoledne proběhne v klidu. Po obědě přichází sestřička s propouštěcí
zprávou. Trvá mi chvíli si vše sbalit, protože mé pohybové schopnosti jsou stále
velmi omezené. Beru to přes lékárnu, kde si odnesu 4 různé druhy léků.
Antibiotika do konce týdne. Stejně tak injekci, která má pomáhat s krví.
Dále pak lék pro doplnění draslíku a lék proti otokům. Po třetí hodině
opouštím motolskou nemocnici.
Den 8
Navštěvuji
praktického lékaře. Shodujeme se, že se operace povedla. Domluvíme se na
zítřejších krevních testech ohledně vysazení léku pro doplnění draslíku. Vše je hotové
do pár minut.
Den 9
Jdu na urologii
na kontrolu, nicméně v pravé části vagíny je nalezena sražená krev, která
se musí při velice bolestivé čistící operaci vyndat. Navíc to znamená, že cévka
s močí mi zůstane až do pondělí. Po této kontrole jsem schopná už docela
obstojně sedět.
Co mi zůstalo po operaci
Pravidelná dilatace,
kterou provádím cca 4x denně.
Antibiotika a
injekce, které jsem vysadila 10 den.
Lék pro doplnění
draslíku, který mi zůstane do doplnění draslíku do krve.
Léky proti
otokům.
Chození a sezení
se pomalu obnovuje. Klidový režim opravdu doporučuji dodržovat. S výsledkem
jsem velice spokojená a určitě bych neměnila. Doporučuji nakoupit lubrikační gel
(ideálně takový, co nesmrdí) Připravte se, že to bude krvácet, a tak doporučuji
se psychicky připravit na pravidelné měnění vložek a povlečení. Bude to také hodně bolet, ale to je něco, co se dá přežít.
Komentáře
Okomentovat