Mise dokončena

Vážené čtenářstvo,

Tak jsme společně došli na konec mojí cesty. Mám za sebou operaci, prošla jsem úspěšně všechny úskalí cesty transgender ženy v České republice. Jak jsem zmínila již ve svém statusu na FB, tak se jednalo o dlouhou a trnitou cestu, kterou jsem však dokázala překonat a stát se ženou.

Ještě, než to celé uzávěru, mi nejprve dovolte  poděkovat lidem co mi tuto cestu pomohli dokončit.

Zaprvé bych chtěla poděkovat mým rodičům, kteří v tom celém procesu byli se mnou od začátku do konce a vždy se snažili o maximální jednoduchost. Chápu, že pro ně přeměna z Jiřího Hejduka na Georgii Hejdukovou byla náročná, ale zvládli to naprosto skvěle.

Stejné poděkování patří i mým sourozencům: Nelče, Terezce, Ondrovi. Dále mojí macešce Janě, strýci Michalovi a tetě Dádě a všem ostatním členům mojí rozsáhlé rodiny od kterých jsem vždy měla podporu.

Další obrovské poděkování patří mojí sexuoložce Hance, která vždy dělala pro moji tranzici maximum. Děkuji také všem ostatním specialistům, které mi umožnili cestu k hormonům.

Za třetí děkuji Julče a všem ostatním, kteří mě onehdy při mém coming outu podpořili. Děkuji i úžasnému personálu stacionáře včetně paní psychiatričky, která mě rovněž podpořila.

 

Dále děkuji hrozně moc Terce, Lucce, Terce, Elišce, Julče, Nikol, Almě, Radaně a dalším skvělým duším, které jsem potkala za zdmi motolské psychiatrie. Pomohli jste mi Vaším přijetím, objetím a vším dalším co jste tam pro mě udělaly. Díky.

Dále musím učinit obrovské poděkování Amnesty International za jejich přijetí. Zejména díky Michalovi, Žanetě, Petrovi, Natálii, Emilovi, Jiřímu, Martině, Erikovi a dalším, se kterými jsem měla a mám tu čest zachraňovat lidská práva.

Dále mi dovolte poděkovat spolku Transparent za podporu v začátcích a hlavně neskutečně dobrou práci. Jmenovitě Viktor, Damián, Bára, Dorian, Jáchym, Jáchym, Štěpán, Ema, Jamie a další z tohohle vynikajícího spolku.

Opět musím znovu velmi poděkovat Terapeutické komunitě Kaleidoskop, která mě, co se sebevědomí a sebeúcty týče, nasměrovala správným směrem. Především děkuji Renatě za to, že tenhle úžasný projekt nadále udržuje naživu. Ale také všem ostatním terapeutům či současným nebo bývalým stážistům. A také mým spoluklientům za společnost a podporu ❤️

Další velké poděkování patří České pirátské straně, zejména Pirátům na Praze 6 za jejich podporu a pochopení. Dále jmenovitě Tereze Hubáčkové, Michalu Zacharovi, Míše Krausové, Míše Kleslové, Lýdii Bartošové, Františku Kopřivovi, Míše Beránkové, Míše Skokanové, Ágnes Němečkové, Honzovi Horovi a Báře Soukupové.

Dále bych ráda poděkovala všem organizacím, kde jsem měla tu čest dělat buď dobrovolníka, nebo pracovat, za přijetí a respektování mé životní situace.

Další poděkování patří i mojí škole. Zejména paní ředitelce Janě Dušejovské a Janě Tampierové. Ale i všem učitelům za respektování mojí identity a správné oslovování.

Dále bych ráda poděkovala Lince Bezpečí, Dětskému Krizovému centru, Krizovému centru RIAPS a všem ostatním provozovatelům a konzultantům krizových linek jejichž služby jsem využila. Dovolím si také speciálně poděkovat Terce, terapeutce z Discoveru.

Zdaleka největší poděkování ovšem patří mojí terapeutce Markétě. Díky ní jsem dokázala udělat spoustu práce sama se sebou a jsem tam, kde jsem teď. Moc díky za všechna sezení.

A nakonec děkuji VŠEM ostatním lidem, které jsem nejmenovala, za péči a podporu. Dostala jsem tolik podpory, kolik jsem si ani nemyslela, že mohu vůbec dostat. Množství pozitivních reakcí mě skutečně pohání dopředu. Speciálně děkuji všem mým kamarádům, kteří mě celou dobu drželi a pomohli mi se tak dostat přes nejhorší. Děkuji zejména Anetě, Anitě, Skautíkovi, Terce, Míše, Míše Noře a dalším. Speciálně těm, co mě drželi v opravdu těžkých momentech. Nikdy vám to nezapomenu.

Samozřejmě s tímto musí nutně přijít i zpráva, kterou jsem oznámila již před nějakým časem, a to, že tímto končím s psaním tohoto blogu. Důvod je prostý. Můj život už se dávno netočí kolem tranzice a zejména po této operaci nutně nastane období, kdy tranzici nebudu řešit. Samozřejmě bych nadále mohla psát i o jiných problémech spojených s mým životem, ale to už by nebylo ono.

Pokud mě chcete nadále sledovat můžete tak učinit na Facebooku klikem na tlačítko follow(sledovat), nebo na Instagramu https://www.facebook.com/torterajirka, https://www.instagram.com/torterajirka/

Cíl blogu byl naplněn. Dokázala jsem docela věrně přenést život jedné české trans*holky do textu a vytvořit tak něco autentického a krásného. Ač 35 000 přečtení není nějaká závratná čtenost, tak o tu mi nikdy moc nešlo. Dokázala jsem psaní i přes hodně překážek nevzdat a cestu na tomto blogu dokončit. Podařilo se mi kromě tranzice nakousnout i téma šikany, což je něco, s čímž se LGBT lidé bohužel setkávají. Já osobně vidím, že ještě pár let potrvá, než se ze všech následků, které mi život přichystal, skutečně zotavím. Mám však pevnou vůli a sílu se ze všech následků zotavit a žít plnohodnotný a spokojený život.

Takže ještě jednou děkuji všem, co tento blog četli a sdíleli dál. Děkuji také všem korektorům a zejména Martině za její úžasnou práci. Blog zůstane nadále dostupný, a tak se na něj může kdokoliv  a kdykoliv zase obrátit a znovu si přečíst ten příběh, jak jsem se stala ženou.