Přeskočit na hlavní obsah

Prázdniny a nové naděje.

Vážené čtenářstvo, Doufám, že si užíváte léto. Aktuálně jsou sice na většině území Evropy tropická vedra, nicméně si můžeme užívat alespoň teplé noci a krásné dlouhé večery. V posledním článku, který byl vydán na konci června, jsem se vyjádřila ke dvěma letům v tranzici. Proč jsem od té doby nic nenapsala? Jednoduché! Chci si upřímně užít prázdniny, protože jsem po dlouhé době šťastná a daří se mi naplňovat moje přání i tužby, ať už jde o kandidaturu do zastupitelstva Prahy 6 nebo o přípravu na festival Prague Pride. Ale! Hlavně se mi podařilo projít interním vyšetřením, psychologickým vyšetřením a dokonce i endokrinologickým vyšetřením. A přesto, že z posledního jmenovaného ještě nemám krevní výsledky, mohu nyní na 99 % říci, že hormony mít budu. Ano, to co se tak dlouho zdálo natolik vzdálené, je nyní v půlce prázdnin blíž, než začátek školního roku. Co se týče školy, 1. září nastupuju na střední a moc se tam těším. Budu mít nejspíše skvělé spolužačky i spolužáky, což by bylo po 11 letech šikany skutečně úžasné! Víte co? Já těm lidem chci dát znovu šanci. Protože, stále více se ukazuje, že i dospívající nemají problém s trans lidmi (Díky Sabčo) a akceptují je tak jak oni/y sami/y chtějí. Samozřejmě pořád přemýšlím, jak se budou řešit citlivé otázky, ale chci být plnohodnotnou spolužačkou a kamarádkou všem, kteří o to budou stát. Jsem na to terapeuticky i fyzicky připravená. Bohužel je otázka, jak budu vést vztah s kluky a s muži. Dělá mi to po velmi intenzivní šikaně lehký problém, ale jsem přesvědčená, že to zvládnu. Mimochodem, pokud nečtete můj facebook či twitter, což byste měli tak víte, že jsem z mého mužského šatníku udělala ženský. Už zbývá jen 6 kusů mužského prádla a bude to kompletní. Mám sice velké množství herního a neutrálního oblečení, ale cítím se v něm dobře a tak mi nejspíš ještě zůstane. Navíc v tuto chvíli řeším hlavně podprsenky, což mě činí velmi šťastnou. V tuto chvíli odjíždím na dovolenou na západ, chci si vyčistit hlavu od politiky a práce. Geocachingem, pak začne nejteplejší týden v Praze a pojedeme dál. V pátek 17.8 bych mohla dostat hormony. Mám v plánu k tomu natočit video, které bude samozřejmě k dispozici na všech platformách. Tak prozatím se loučím, užívejte si prázdniny. Příští týden vyjde článek na téma Tranzice na veřejnosti. Doufám, že se vám bude líbit. Ještě bych ráda zmínila, že jsem se rozešla se svojí editorkou Monikou Malachovou. Tímto jí děkuji za práci a vítám novou editorku Nikolu Majerovou. Snad se jí bude editování blogů líbit. (Líbí. -Nikol)
Jiřka Georgia Hejduk
Autorka Blogu





Komentáře

  1. Ty máš na blog editorku? Není to rozmar? :D :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není , naopak mi to umožňuje dodat blogu kvalitu kterou by jinak neměl šanci získat. mám relativně slušné redaktorské, ale špatné editorské schopnosti

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tranzice na veřejnosti

Vážené čtenářstvo.
Tak máme po Prague Pride a zatímco Praha se pomalu vrací do normálního neduhového a neteplého režimu, my si užíváme zbytek končících prázdnin.
Mezi nejsilnější zážitky z Prague Pride bylo určitě setkání s lidmi, které jsem neznala jménem, ale kteří četli můj blog.
To mi připomnělo téma, které jsem už dlouho na blogu chtěla rozvést. Téma Tranzice na veřejnosti.
Proč to dělám(e)
Každý má svoje důvody, někdo má prostě talent dělat audiovizuální či psaný obsah, další si třeba libují ve slávě, kterou jim tato činnost vynese. Někteří, a dovolím si říct mnoho z nás, chtějí prostě jen přinést svůj pohled na tranzici a usnadnit tak široké veřejnosti přístup k trans lidem.
Já osobně jsem si blog založila, abych pomohla šířit trans osvětu a zaznamenala svůj pohled na celý proces. Hlavním posláním blogu je vytvořit příběh, který by ostatním trans lidem dodal odvahu  jít a pokračovat po jejich cestě.
Myslím si, že kvalitní trans obsah v Česku je, ale je ho opravdu zoufale málo. Navíc s…

1 Rok v Tranzici ( co se změnilo, jaké jsou výzvy, co mě čeká)

Nazdar Čtenářstvo
A je to tady ... přesně před rokem, jsem začala řešit, respektive jsem udělala, coming out. A v tomto článku jsem se tak rozhodla shrnout, co se v tomto roce událo a čím se tento rok vyznačoval, co se změnilo, na co jsem přišla a jaké přede mnou stojí výzvy.
Holky jsou empatičtější a více mě přijímají. Kluci jsou spíše skeptici. Neplatí to pro všechny, nicméně holky mají tendenci přijímat více, že se stáváte jednou z nich. Ono drtivá většina podpory od lidí, kteří trans nejsou (ti, co jsou, nepočítám, protože přijímají bez ohledu na gender.)  jsem dostala z holčičí strany. Možná je to trošičku nespravedlivé, protože bych se ani nedopočítala nabídek na kupování všelijakých ženských věcí. Taky je to možná tím, že jsem se tím definitivně vzdala veškeré mužské vazby, která ve mě byla.
Nemohu říci, že jsem 100 procentní žena, ale rozhodně se mi daří tuto část probouzet a tím, že trávím již skoro všechen čas v ženské společnosti, nebo ve společnosti trans lidí.
Psychiatrie …

Duševní zdraví vs Tranzice, aneb když nemůžete dobře vybrat

Milí čtenáři,

tranzice není nic jednoduchého, o tom vás přesvědčí snad každý transgender člověk, se kterým kdy budete mluvit. Je to běhání po doktorech, strach z převlékání, vynucená vyoutování, když se někdo na záchodech zeptá, zda jste špatně neodbočil/a, za špatným pohlavním znaménkem.

A přesto, že se na poli zdravotníctví podařilo v posledních letech dosáhnout značného zlepšení, stále se setkáváme s označením, se kterým né každý souhlasí, a to je "duševně nemocný".

Já nechci tvrdit, zda transsexualita je či není duševní nemoc, jednak na to nemám vzdělání a jednak je dané téma daleko komplikovanější, než aby se dalo zodpovědět jednoduše, jako otázka typu vyneseš koš či dojdeš na nákup.

Sice o sobě již delší dobu vím, že jsem trans, ale ještě déle o sobě vím, že jsem jiná nebo taky duševně nemocná. Jak jsem již dříve řekla, mám diagnostikované ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), což znamená, že jsem velice impulzivní, neřízená střela, která navíc nedokáže udrž…