Přeskočit na hlavní obsah

Člověk míní, Život mění

Zdravím moje čtenáře.

Život lidí jako já snad nikdy nebyl extra jednoduchý. Prostě pokaždé, když si trošku užíváte, tak přijde pád dolů. Člověk má pak někdy chuť v těch skvělých momentech čas zastavit, prostě zmáčknout to kouzelné tlačítko "pause".

Měla jsem v minulých týdnech pár takových momentů. Asi největší byl, když jsem byla naposledy s mojí přítelkyní v jedné místnosti. Cítit doteky její ruky a vůbec slyšet její hlas... V tu chvíli je člověk nejenom šťastný, ale hlavně zapomíná na všechny problémy ... prostě zapomíná, že mu k dokonalosti svého vlastního těla něco chybí a něco přebývá.

Dále jsem konečně opustila svojí bývalou školu (kterou z hlouby duše nenávidím) a půjdu to zkusit jinam, na jinou střední, kde to snad bude lepší. Ředitelka působila dobře, tak to, doufejme, tentokrát vyjde.

Je samozřejmě otázka, co bude dál... Já už si z principu nechci moc dělat dlouhodobé plány, protože naposledy, když jsem tyto plány dělala, tak to šlo všechno jiným směrem. Žiju v situaci, kdy se přání, aby už bylo konečně všechno v pořádku, zdá být tak nedosažitelným a přitom tak jednoduchým. Jako malá jsem si přála být pilotem ... ale s mým ADHD bych sotva někdy udělala řidičák.

Život s poruchou osobnosti je hold horská dráha, ale to byl můj život vlastně vždycky, takže žádná novinka. jJen je to občas opravdu moc a člověk chce od toho všeho utéct, ale rychle zjistí, že útěk situaci akorát zhorší.

Inu, čeká mě mnoho důležitých dnů a já si odpočinek nemůžu dovolit.
Držte se!


Komentáře

an píše…
Proč si myslíš, že máš poruchu osobnosti?
Ono do poruchy osobnosti jde zařadit dosti lidí, je to taková nálepka pro všechny

Navíc při diagnostice tohoto může vše zkreslovat genderová dysforie.
Georgia Hejduk píše…
Poruchu osobnosti mám diagnostikovanou .. Nehledě na to že mi sedí většina symptomů.... Gendrová dysforie v tomto případě nic nezkresluje
an píše…
no to nic neznamená, že poruchu osobnosti máš diagnostikovanou, navíc na to má dost psychologů jiný názor...

a zkresluje dost - věděl psycholog, co ti ji dával o genderové dysforii a nebo ne?
an píše…
no a samozřejmě - ona genderová dysforie má dosti symptomů poruchy osobností, ale to neznamená, že je to porucha osobnosti, to může být jen projev genderové dysforie.
Georgia Hejduk píše…
Ano věděl a Genderová dysforie opravdu není porucha osobnosti poruchu osobnosti může mít člověk i s Transsexualitou či Gendrovou Dysforií a naopak Transgender člověk může být naprosto jinak psychicky zdravý
an píše…
no popravdě, transsexualita je zařazena zatím mezi poruchy osobnosti - F64, poruchy osobnosti jsou F60 - F69.

No stále pokud to nebyl dobrej psycholog, tak nemohl rozeznat rozdíl, kdy se tváří něco co je projevem genderové dysforie jako něco od ostatních poruch osobnosti.
Georgia Hejduk píše…
Maličko vás popravím 60 - 69 jsou poruchy chování a osobnosti nikoliv jen poruchy osobnosti ty jsou jen 60 - 61 (případně 63) Genderová dysforie je přeci jen trošku jiná od poruch osobnosti. S Transsexualitou se člověk narodí, vznik poruch osobnosti většinou provází nějaké trauma či týrání (šikana atd) a je epizodická narozdíl od Gendrové Dsyforie ... a jde léčit (což se u GID říct nedá) je pravda že určité procento lidí s Transsexualitou má i BPD či jiné poruchy osobnosti ale zdaleka to nejsou všeci navíc u mě se projevují i symptomy které rozhodně s GID nesouvisí další informace naleznete zde : https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4301205/

Populární příspěvky z tohoto blogu

Duševní zdraví vs Tranzice, aneb když nemůžete dobře vybrat

Milí čtenáři,

tranzice není nic jednoduchého, o tom vás přesvědčí snad každý transgender člověk, se kterým kdy budete mluvit. Je to běhání po doktorech, strach z převlékání, vynucená vyoutování, když se někdo na záchodech zeptá, zda jste špatně neodbočil/a, za špatným pohlavním znaménkem.

A přesto, že se na poli zdravotníctví podařilo v posledních letech dosáhnout značného zlepšení, stále se setkáváme s označením, se kterým né každý souhlasí, a to je "duševně nemocný".

Já nechci tvrdit, zda transsexualita je či není duševní nemoc, jednak na to nemám vzdělání a jednak je dané téma daleko komplikovanější, než aby se dalo zodpovědět jednoduše, jako otázka typu vyneseš koš či dojdeš na nákup.

Sice o sobě již delší dobu vím, že jsem trans, ale ještě déle o sobě vím, že jsem jiná nebo taky duševně nemocná. Jak jsem již dříve řekla, mám diagnostikované ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), což znamená, že jsem velice impulzivní, neřízená střela, která navíc nedokáže udrž…

1 Rok v Tranzici ( co se změnilo, jaké jsou výzvy, co mě čeká)

Nazdar Čtenářstvo
A je to tady ... přesně před rokem, jsem začala řešit, respektive jsem udělala, coming out. A v tomto článku jsem se tak rozhodla shrnout, co se v tomto roce událo a čím se tento rok vyznačoval, co se změnilo, na co jsem přišla a jaké přede mnou stojí výzvy.
Holky jsou empatičtější a více mě přijímají. Kluci jsou spíše skeptici. Neplatí to pro všechny, nicméně holky mají tendenci přijímat více, že se stáváte jednou z nich. Ono drtivá většina podpory od lidí, kteří trans nejsou (ti, co jsou, nepočítám, protože přijímají bez ohledu na gender.)  jsem dostala z holčičí strany. Možná je to trošičku nespravedlivé, protože bych se ani nedopočítala nabídek na kupování všelijakých ženských věcí. Taky je to možná tím, že jsem se tím definitivně vzdala veškeré mužské vazby, která ve mě byla.
Nemohu říci, že jsem 100 procentní žena, ale rozhodně se mi daří tuto část probouzet a tím, že trávím již skoro všechen čas v ženské společnosti, nebo ve společnosti trans lidí.
Psychiatrie …

Cena coming outu.

Přátelé,
Coming out je pro většinu Trans, ale i jiných LGBT+ lidí velkou událostí. Trans lidé to mají o to těžší že na rozdíl od orientací někdy ten coming out prostě udělat musí ... změna je totiž viditelná, takže se bavíme o části procesu, která někdy proběhne.
Coming out v sobě obsahuje i věci, které k němu neodmyslitelně patří: hrdost, odhodlání, odvahu říci okolí o něčem co je velmi těžké a velmi náročné a také důvěru, že to okolí vezme tak nějak dobře a bez větších keců.
Coming out sebou také přináší první přechod do jiné role, do té, kterou né všichni staří "kamarádi" přijmou a né všichni budou brát vážně.
Já osobně se vyoutovala v prostředí relativně bezpečném s tím, že si najdu nové kamarády, kteří akceptují, jaká jsem uvnitř a nezaobírají se tím, co je venku, protože pokud jsem kvůli něčemu byla ve škole šikanována, tak to byl právě můj zevnějšek.
Ne každý tuto možnost má, paradoxně bych za to mohla poděkovat mojí "emoční" poruše, která mě do situace, kdy jsem…