Přeskočit na hlavní obsah

Člověk míní, Život mění

Zdravím moje čtenáře.

Život lidí jako já snad nikdy nebyl extra jednoduchý. Prostě pokaždé, když si trošku užíváte, tak přijde pád dolů. Člověk má pak někdy chuť v těch skvělých momentech čas zastavit, prostě zmáčknout to kouzelné tlačítko "pause".

Měla jsem v minulých týdnech pár takových momentů. Asi největší byl, když jsem byla naposledy s mojí přítelkyní v jedné místnosti. Cítit doteky její ruky a vůbec slyšet její hlas... V tu chvíli je člověk nejenom šťastný, ale hlavně zapomíná na všechny problémy ... prostě zapomíná, že mu k dokonalosti svého vlastního těla něco chybí a něco přebývá.

Dále jsem konečně opustila svojí bývalou školu (kterou z hlouby duše nenávidím) a půjdu to zkusit jinam, na jinou střední, kde to snad bude lepší. Ředitelka působila dobře, tak to, doufejme, tentokrát vyjde.

Je samozřejmě otázka, co bude dál... Já už si z principu nechci moc dělat dlouhodobé plány, protože naposledy, když jsem tyto plány dělala, tak to šlo všechno jiným směrem. Žiju v situaci, kdy se přání, aby už bylo konečně všechno v pořádku, zdá být tak nedosažitelným a přitom tak jednoduchým. Jako malá jsem si přála být pilotem ... ale s mým ADHD bych sotva někdy udělala řidičák.

Život s poruchou osobnosti je hold horská dráha, ale to byl můj život vlastně vždycky, takže žádná novinka. jJen je to občas opravdu moc a člověk chce od toho všeho utéct, ale rychle zjistí, že útěk situaci akorát zhorší.

Inu, čeká mě mnoho důležitých dnů a já si odpočinek nemůžu dovolit.
Držte se!


Komentáře

  1. Proč si myslíš, že máš poruchu osobnosti?
    Ono do poruchy osobnosti jde zařadit dosti lidí, je to taková nálepka pro všechny

    Navíc při diagnostice tohoto může vše zkreslovat genderová dysforie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Poruchu osobnosti mám diagnostikovanou .. Nehledě na to že mi sedí většina symptomů.... Gendrová dysforie v tomto případě nic nezkresluje

      Vymazat
    2. no to nic neznamená, že poruchu osobnosti máš diagnostikovanou, navíc na to má dost psychologů jiný názor...

      a zkresluje dost - věděl psycholog, co ti ji dával o genderové dysforii a nebo ne?

      Vymazat
    3. no a samozřejmě - ona genderová dysforie má dosti symptomů poruchy osobností, ale to neznamená, že je to porucha osobnosti, to může být jen projev genderové dysforie.

      Vymazat
    4. Ano věděl a Genderová dysforie opravdu není porucha osobnosti poruchu osobnosti může mít člověk i s Transsexualitou či Gendrovou Dysforií a naopak Transgender člověk může být naprosto jinak psychicky zdravý

      Vymazat
    5. no popravdě, transsexualita je zařazena zatím mezi poruchy osobnosti - F64, poruchy osobnosti jsou F60 - F69.

      No stále pokud to nebyl dobrej psycholog, tak nemohl rozeznat rozdíl, kdy se tváří něco co je projevem genderové dysforie jako něco od ostatních poruch osobnosti.

      Vymazat
    6. Maličko vás popravím 60 - 69 jsou poruchy chování a osobnosti nikoliv jen poruchy osobnosti ty jsou jen 60 - 61 (případně 63) Genderová dysforie je přeci jen trošku jiná od poruch osobnosti. S Transsexualitou se člověk narodí, vznik poruch osobnosti většinou provází nějaké trauma či týrání (šikana atd) a je epizodická narozdíl od Gendrové Dsyforie ... a jde léčit (což se u GID říct nedá) je pravda že určité procento lidí s Transsexualitou má i BPD či jiné poruchy osobnosti ale zdaleka to nejsou všeci navíc u mě se projevují i symptomy které rozhodně s GID nesouvisí další informace naleznete zde : https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4301205/

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsem byla vyštípána ze střední školy?

Vážené čtenářstvo,

možná si někteří z vás pamatují na to, jak jsem zmiňovala, že důvod mého nástupu do prvního ročníku v 18 letech byla šikana na předchozí škole a nepřijetí od spolužáků.  Není to úplný a dokonalý obrázek, věcí tam bylo daleko více a nakonec to eskalovalo do neuvěřitelných rozměrů. Pojďme se tedy vrátit do roku 2016 do 1. září na Prosecké výšiny, kde můj příběh začal.
Chci vás varovat, že se jedná o mimořádně toxický článek.
Prvního září 2016 jsem šla na SSŠVT, prázdniny byly krásné a já se velmi těšila na školu, střední školu pro ajťáky, můj tehdejší sen. Opět jsem byla ochotná dát 9 let šikany za sebe a jít s čistým vědomím dál. Velice jsem doufala, že dostanu rozumnou a hodnou třídu a že si konečně ty 4 roky užiji.

Na základce jsem si zažila vše od kyberšikany přes fyzickou šikanu po pronásledování či psychický nátlak. Byla jsem z toho nešťastná a upadla jsem do závislosti na počítačových hrách. Neměla jsem kvůli šikaně moc kamarádů, protože jsem se kvůli bolesti mu…

Tranzice na veřejnosti

Vážené čtenářstvo.
Tak máme po Prague Pride a zatímco Praha se pomalu vrací do normálního neduhového a neteplého režimu, my si užíváme zbytek končících prázdnin.
Mezi nejsilnější zážitky z Prague Pride bylo určitě setkání s lidmi, které jsem neznala jménem, ale kteří četli můj blog.
To mi připomnělo téma, které jsem už dlouho na blogu chtěla rozvést. Téma Tranzice na veřejnosti.
Proč to dělám(e)
Každý má svoje důvody, někdo má prostě talent dělat audiovizuální či psaný obsah, další si třeba libují ve slávě, kterou jim tato činnost vynese. Někteří, a dovolím si říct mnoho z nás, chtějí prostě jen přinést svůj pohled na tranzici a usnadnit tak široké veřejnosti přístup k trans lidem.
Já osobně jsem si blog založila, abych pomohla šířit trans osvětu a zaznamenala svůj pohled na celý proces. Hlavním posláním blogu je vytvořit příběh, který by ostatním trans lidem dodal odvahu  jít a pokračovat po jejich cestě.
Myslím si, že kvalitní trans obsah v Česku je, ale je ho opravdu zoufale málo. Navíc s…

1 Rok v Tranzici ( co se změnilo, jaké jsou výzvy, co mě čeká)

Nazdar Čtenářstvo
A je to tady ... přesně před rokem, jsem začala řešit, respektive jsem udělala, coming out. A v tomto článku jsem se tak rozhodla shrnout, co se v tomto roce událo a čím se tento rok vyznačoval, co se změnilo, na co jsem přišla a jaké přede mnou stojí výzvy.
Holky jsou empatičtější a více mě přijímají. Kluci jsou spíše skeptici. Neplatí to pro všechny, nicméně holky mají tendenci přijímat více, že se stáváte jednou z nich. Ono drtivá většina podpory od lidí, kteří trans nejsou (ti, co jsou, nepočítám, protože přijímají bez ohledu na gender.)  jsem dostala z holčičí strany. Možná je to trošičku nespravedlivé, protože bych se ani nedopočítala nabídek na kupování všelijakých ženských věcí. Taky je to možná tím, že jsem se tím definitivně vzdala veškeré mužské vazby, která ve mě byla.
Nemohu říci, že jsem 100 procentní žena, ale rozhodně se mi daří tuto část probouzet a tím, že trávím již skoro všechen čas v ženské společnosti, nebo ve společnosti trans lidí.
Psychiatrie …