Jak se stávám ženou

Vážené čtenářstvo. Tak máme po Prague Pride a zatímco Praha se pomalu vrací do normálního neduhového a neteplého režimu, my si užíváme zbytek končících prázdnin. Mezi nejsilnější zážitky z Prague Pride bylo určitě setkání s lidmi, které jsem neznala jménem, ale kteří četli můj blog. To mi připomnělo téma, které jsem už dlouho na blogu chtěla rozvést. Téma Tranzice na veřejnosti . Proč to dělám(e) Každý má svoje důvody, někdo má prostě talent dělat audiovizuální či psaný obsah, další si třeba libují ve slávě, kterou jim tato činnost vynese. Někteří, a dovolím si říct mnoho z nás, chtějí prostě jen přinést svůj pohled na tranzici a usnadnit tak široké veřejnosti přístup k trans lidem. Já osobně jsem si blog založila, abych pomohla šířit trans osvětu a zaznamenala svůj pohled na celý proces. Hlavním posláním blogu je vytvořit příběh, který by ostatním trans lidem dodal odvahu  jít a pokračovat po jejich cestě. Myslím si, že kvalitní trans obsah v...

Vážené čtenářstvo, Doufám, že si užíváte léto. Aktuálně jsou sice na většině území Evropy tropická vedra, nicméně si můžeme užívat alespoň teplé noci a krásné dlouhé večery. V posledním článku, který byl vydán na konci června, jsem se vyjádřila ke dvěma letům v tranzici. Proč jsem od té doby nic nenapsala? Jednoduché! Chci si upřímně užít prázdniny, protože jsem po dlouhé době šťastná a daří se mi naplňovat moje přání i tužby, ať už jde o kandidaturu do zastupitelstva Prahy 6 nebo o přípravu na festival Prague Pride. Ale! Hlavně se mi podařilo projít interním vyšetřením, psychologickým vyšetřením a dokonce i endokrinologickým vyšetřením. A přesto, že z posledního jmenovaného ještě nemám krevní výsledky, mohu nyní na 99 % říci, že hormony mít budu. Ano, to co se tak dlouho zdálo natolik vzdálené, je nyní v půlce prázdnin blíž, než začátek školního roku. Co se týče školy, 1. září nastupuju na střední a moc se tam těším. Budu mít nejspíše skvělé spolužačky i spolužáky, což by bylo p...

Nazdar Čtenářstvo A je to tady ... přesně před rokem, jsem začala řešit, respektive jsem udělala, coming out. A v tomto článku jsem se tak rozhodla shrnout, co se v tomto roce událo a čím se tento rok vyznačoval, co se změnilo, na co jsem přišla a jaké přede mnou stojí výzvy. Holky jsou empatičtější a více mě přijímají. Kluci jsou spíše skeptici. Neplatí to pro všechny, nicméně holky mají tendenci přijímat více, že se stáváte jednou z nich. Ono drtivá většina podpory od lidí, kteří trans nejsou (ti, co jsou, nepočítám, protože přijímají bez ohledu na gender.)  jsem dostala z holčičí strany. Možná je to trošičku nespravedlivé, protože bych se ani nedopočítala nabídek na kupování všelijakých ženských věcí. Taky je to možná tím, že jsem se tím definitivně vzdala veškeré mužské vazby, která ve mě byla. Nemohu říci, že jsem 100 procentní žena, ale rozhodně se mi daří tuto část probouzet a tím, že trávím již skoro všechen čas v ženské společnosti, nebo ve společnosti trans ...

Zdravím moje čtenářstvo. Jaro je tu a s ním konečně teplo a dlouho očekávané sluníčko, počasí lákající ke koupání, ale hlavně k dlouhým procházkám a trávení času venku. Možná si vzpomínáte, jak jsem   říkala, že odcházím na terapeutickou léčbu. Inu, zpětně můžu říci, že to bylo správné rozhodnutí, protože je mi lépe … mluvit o   svých emocích je totiž velmi důležité, a to se mi daří. S přibývajícím časem stráveným čekáním na další části tranzice, mám však pocit, že mi cosi utíká. Tak moc bych chtěla, aby toto období už bylo za mnou a dělám pro to vše, co můžu, nicméně jsem stále nucena být házena do mužské role. Spousta lidí jednoduše naše utrpení nechápe ,protože si to neumí představit, a proto nabývají dojmu, že věci, co chceme, jsou jen jakési „blbosti“,   i když se často jedná o věci, které nám náš život mohou usnadnit mnohonásobně. Stále jsme však pro většinu populace něco tak neskutečně exotického, že působíme jen jako nevychované děti a nikoliv ja...

Ahoj čtenáři a čtenářky. Systém tranzice je zdlouhavý a komplikovaný, proto bychom měli slavit každičký krůček, který nám pomáhá. Nyní vám popíšu jednu z dílčích cest za jménem, s nímž občanku sice ještě nemám, ale již je ve výrobně a většinu dokladů mám již změněnou. Většina lidí, co mě znají, ví, že si nechávám říkat Jiřka, takže se mě spousta z nich ptá ... Proč Georgia? Především jsem nikdy neměla ráda své staré jméno, ale o trochu víc se mi líbila jeho anglická verze a vzhledem k tomu, že na žádné matrice by mi Jiřku nikdy neschválili, Georgia byla jasnou, krásnou a přijatelnou volbou... Zároveň jsem nechtěla koncovku -ů ani -ová takže Georgia Hejduk bude nejspíš i moje finální jméno (pokud to nepodělám, jinak budu Georgia Hejduková ).... Takže jsem si shromáždila důkazy, že Georgia je i mužské jméno a hurá k soudnímu znalci... nebo spíše znalkyni. Jana Valdrová byla rychlá a stručná, a tak mi už za pár dní ve schránce ležel znalecký posudek a já už jen čekala na moji ...

Přátelé, Coming out je pro většinu Trans, ale i jiných LGBT+ lidí velkou událostí. Trans lidé to mají o to těžší že na rozdíl od orientací někdy ten coming out prostě udělat musí ... změna je totiž viditelná, takže se bavíme o části procesu, která někdy proběhne. Coming out v sobě obsahuje i věci, které k němu neodmyslitelně patří: hrdost, odhodlání, odvahu říci okolí o něčem co je velmi těžké a velmi náročné a také důvěru, že to okolí vezme tak nějak dobře a bez větších keců. Coming out sebou také přináší první přechod do jiné role, do té, kterou né všichni staří "kamarádi" přijmou a né všichni budou brát vážně. Já osobně se vyoutovala v prostředí relativně bezpečném s tím, že si najdu nové kamarády, kteří akceptují, jaká jsem uvnitř a nezaobírají se tím, co je venku, protože pokud jsem kvůli něčemu byla ve škole šikanována, tak to byl právě můj zevnějšek. Ne každý tuto možnost má, paradoxně bych za to mohla poděkovat mojí "emoční" poruše, kt...

Milí čtenáři, tranzice není nic jednoduchého, o tom vás přesvědčí snad každý transgender člověk, se kterým kdy budete mluvit. Je to běhání po doktorech, strach z převlékání, vynucená vyoutování, když se někdo na záchodech zeptá, zda jste špatně neodbočil/a, za špatným pohlavním znaménkem. A přesto, že se na poli zdravotníctví podařilo v posledních letech dosáhnout značného zlepšení, stále se setkáváme s označením, se kterým né každý souhlasí, a to je "duševně nemocný". Já nechci tvrdit, zda transsexualita je či není duševní nemoc, jednak na to nemám vzdělání a jednak je dané téma daleko komplikovanější, než aby se dalo zodpovědět jednoduše, jako otázka typu vyneseš koš či dojdeš na nákup. Sice o sobě již delší dobu vím, že jsem trans, ale ještě déle o sobě vím, že jsem jiná nebo taky duševně nemocná. Jak jsem již dříve řekla, mám diagnostikované ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), což znamená, že jsem velice impulzivní, neřízená střela, která navíc nedoká...